Bylinky, ovoce, zelenina a vše, co můžeme sklidit

MÁTA - co možná nevíte

 
Mintha byla krásná nymfa. Zamiloval se do ní bůh podsvětí Hádes. Když se o tom dozvěděla jeho manželka, proměnila nymfu ve vonnou bylinu. Ta manželka nebyla jen žárlivá, ale i moudrá. Být mátou peprnou, vynikající bylinkou, která pomáhá lidem, je lepší, než poskakovat kolem Hádese.
Mátě se říká ,,větrové koření". Mátový čaj je všelék. Užívá se k uklidnění nervů, při chorobách žaludku, žlučníku, jater, při revmatických bolestech, nechutenství, apod.. Prostě - ,, božská máta ".
Jako koření se používá ke skopovému, do salátů, do marinád.
Výsledek obrázku pro máta
 
 

DOBROMYSL ( oregáno )

Protože už máme na zahrádce dorostlou dobromysl a je nejvyšší čas se sušením,pár informací o této bylince. Sbírá se v červnu a červenci.
Dobromysl obecná (Origanum vulgare) má jemnou vůni. 
Čaj z dobromysli obecně pomáhá z těla odvádět škodlivé látky, a tak je vhodný k detoxikačním kúrám i při otravách. Jeho zklidňující účinky pak ocení lidé, kteří jsou v permanentním stresu, a ti, kdo trpí nespavostí. Pro ženy, které trpí na bolestivou menstruaci, může být dobromysl také dobrou pomocnicí. Stejně tak napomáhá při zánětech horních cest dýchacích nebo při bolestech kloubů.
Ovšem jižněji rostoucí poddruhy dobromysli obecné, známé spíše pod jménem oregano, mají často chuť i vůni velmi výraznou. Nemohou chybět v rajčatových omáčkách k těstovinám a na pizze, hodí se i k rybám, drůbeži, mořským plodům, restované zelenině. Intenzivní vůni a chuť si oregano zachovává i po usušení.
Jako koření předčí svou vůní i majoráku. Na Šumavě lidé používali dobromysl k vykuřování obydlí,aby vládla spokojenost.
Výsledek obrázku pro oregáno
 

 

JITROCEL

,, Povězte mi babičko má, cože rány svírá, po čem člověk těžce raněn neumírá? Rány hojí otevřené na tom lidském těle jenom čarodějná jarní šťáva z jitrocele." ( J. Neruda-Balada horská )
Jitrocel je protizánětlivý, zabraňuje růstu bakterií. Čerstvé listy je možné
natrhat do zásoby - jejich kytice vydrží v lednici ve váze s vodou několik dní.15 lístečků na jedno použití stačí.
Stejným způsobem můžeme léčit všechny špatně se hojící rány, mokvavé lišeje a kožní vyrážky.
Jitrocel rány a vředy vysouší bez štiplavosti, šeredné a hnisavé vředy,pryskýře a otoky červené a spáleniny uzdravuje. (Mathioli).
Kdo máš bolení v krku, vezmi jitrocel, roztluč ho, vypij z něho šťávu a šťávou si i potři krk.
Jitrocel je ale také výborným lékem při chorobách dýchacích cest se silným zahleněním, jako je třeba chronický katar průdušek s kašlem. Protože obsahuje hodně slizových látek, působí dobře na rozpouštění hlenů, chrání sliznici a upravuje stolici. Zároveň je to bylinka krev čisticí, pomáhá při zánětu močových cest, žlučníku, osvědčila se i při poruchách trávení.
Lék prsní:
10 g listí
10g lihu
90g převařené vody
Maceruje se 3 hodiny,přecedit přes plátýnko,přidat 20g cukru ( medu ) a dobře promíchat. Dáme do malých lahviček a do chladu.
Sirup faráře Kneippa:
1 hrst listů
1/2 hrsti podbělových listů
1/2 hrsti pelyňku
Zalít převařenou vodou zchladlou na 70°C,scedit přidat 10 lžic medu a vařit pod bodem varu do zhoustnutí. Užívat teplý .
(Vůně dobrot z podhůří Šumavy)
 

Výsledek obrázku pro jitrocel

MALINY

Obsažené barvivo patří mezi nejsilnější antioxidanty. Čím sytější a tmavší barvu maliny mají, tím je koncentrace tohoto barviva vyšší. Plody, šťáva a další výrobky z nich jsou zejména pro obsah antioxidantů cenné při horečnatých a zánětlivých onemocněních (zánět průdušek, revma), zlepšují zdravotní stav kuřáků a alkoholiků, jsou doporučovány i u Alzheimerovy choroby.Obsahují vitaminy A, C, železo, mangan, měď, zinek, hořčík, fosfor, vápník, draslík, kyselinu listovou a nikotinovou. Maliny jsou bohatým zdrojem biotinu, který je nazýván vitaminem krásy. Pečuje totiž o výživu a regeneraci naší pokožky, vlasů a nehtů. Pecičky v malinách příznivě ovlivňují peristaltiku střev. Maliny jsou oblíbeným lesním ovocem a jejich použití je velmi široké.
Výsledek obrázku pro maliny
 

BYLINKY A ÚPLNĚK

Léčivé byliny, které se SUŠÍ, sbíráme při ubývajícím Měsíci, v třetí fázi.
Rostliny, z nichž se používá kořen či dřevo, sbírat ve čtvrté fázi, ideálně za novoluní.
KVĚTY a PLODY sbírat za přibývajícího Měsíce,nejlépe za úplňku, neboť obsahují nejvíce účinných látek.
Nejlepší doba pro sběr je od 10h,kdy oschne rosa nebo o polednách.
Podle předků mají největší léčivou sílu bylinky sebrané v době od 15. srpna ( nanebevzetí Panny Marie ) do 8. září ( Narození Panny Marie )

Výsledek obrázku pro bylinky a úplněk

 

SKOŘICE

Je účinným bojovníkem proti širokému spektru virů, bakterií a plísní. Skořicová kůra patří mezi přírodní antibiotikum. Lze ji zařadit i mezi silné antioxidanty. Dokáže pečlivě hlídat hladinu cukru v krvi.Podporuje funkci mozku.
Výsledek obrázku pro skořice
 

ŠALVĚJ

Již ve středověku to byla uznávaná bylinka. Jak o ní píše Mathioli:
,,Šalvěj prostředně zahřívá a suší,proniká,rozděluje a stírá. Je užitečná proti zimnicím,při žaludku studeném pomáhá. Když však se příliš užívá,škodí hlavě. Listy šalvěje otoky stravuje,prudkost a palčivost odstraňuje."
 
Vnitřní užití šalvěje:
V trávícím ústrojí působí šalvěj proti nadýmání a zvyšuje množství vylučované žluče. Čaj ze šalvěje odstraňuje noční pocení, pomáhá při pracovní přetíženosti a při působení stresu. U kojících žen pomáhá snížit nadměrnou tvorbu mateřského mléka, pomáhá při nepravidelné menstruaci. Díky jejímu působení oživuje krevní oběh a zlepšuje činnost nervové soustavy.
 
Zevní užití šalvěje
Šalvěj se dá použít též jako kloktadlo, kdy pomáhá v boji s angínou, při bolestech zubů či při výskytu aftů v dutině ústní. Lze ji též použít při zvýšené krvácivosti dásní. V kožním lékařství se užívá ve formě obkladů k hojení jizev a posílení kůže.
 
Koření
 Užívá se v malém množství, aby nepřehlušila vůni samotné potraviny. Vhodná je k ochucení pokrmů z ryb, zvěřiny, vepřového či skopového masa. Používáme ji čerstvou, sušenou nebo i ve formě umletého prášku. Nejen však, že jejím použitím zvýrazníme chuť jídla, ale také podpoříme naše zažívání.

 

PAMPELIŠKA

Křiklavě žluté hlavičky pampelišek už začínají konečně vykukovat z trávy. Někdo o ně asi ani okem nezavadí, někdo si možná vzpomene, jak jsme si z nich jako děti dělaly píšťalky a věnečky, a jsou i tací, co si myslí, že je dobrá tak maximálně pro králíky. Velký omyl. Tahle rostlinka dokáže léčit a napravovat neduhy v celém našem těle.
Botanický název pampelišky - smetánka lékařská - už mluví sám za sebe. Její léčebné účinky jsou lidstvu známy už po několik tisíciletí. Zužitkovat se dá úplně celá rostlina, květ, list i kořen.
Květy chutnají nejen včelkám. Pampeliškový med nebo sirup z květů má u nás bezesporu dlouhou tradici. Pomáhá léčit nemoci dýchacích cest a podporuje odkašlávání, takže je to velký pomocník při nemocech, jako chřipka či angína. Funguje nejen jako lék, ale i jako prevence. Květy můžeme trhat kdykoliv, pampeliška kvete zpravidla po celé léto, v období května až října. Nedají se sušit, ani to raději nezkoušejte, protože hrozí, že by ona místnost byla za pár dní plná jemných bílých padáčků. Nejvhodnější způsob zpracování květů je tedy onen med nebo sirup. Můžeme si ho pak přidávat do čaje, rozmíchat do šťávy, mazat na chleba, nebo užívat jako každý jiný sirup, lžičku několikrát denně.
Listy jsou bohaté na vitamíny C, A, D, B a betakaroten, dále jsou významným zdrojem křemíku, draslíku a vápníku. Mají dokonce dvakrát vyšší obsah železa než špenát. Z čerstvých listů se nejčastěji dělá salát, který má hlavně na jaře v kuchyni některých zemí své stálé místo, nebo se do různých salátů jen přidává. Listy chutnají podobně jako například čekanka, to znamená lehce nahořkle. Nejvhodnější pro přímou spotřebu bez sušení nebo tepelných úprav jsou listy mladé, s nižším obsahem bílého mléka. Můžeme si z nich jednou za čas naordinovat očistnou kůru pro tělo a zároveň si doplníme potřebné vitamíny. Když po dobu dvou týdnu sníme každý den hrst čerstvých lístků, pročistíme si tak ledviny, játra a zlepšíme si trávení. Pozitivní účinek zaznamenáme také na naší kůži, čistí a omlazuje i pleť. Ale pozor, těhulky by s takovou kůrou měly počkat, těhotným ženám se užívání pampelišky ve větší míře nedoporučuje. Ve zvýšených dávkách pomáhá vyvolat menstruaci. Pampeliška je také účinná v boji proti ekzémům, akné a jiným kožním neplechám, jak list, tak kořen. Působí při užívání vnitřně, i jako kožní tonikum. Listy můžeme používat i jako přísadu do polévek, jak čerstvé, tak sušené.
Stejně jako květy, i listy by se měly trhat v co nejčistším prostředí, na místech co nejdále od silnice a vyhneme se i parkům, kam se chodí venčit pejsci. Sušit by se měly v tenké vrstvě, v dobře větrané místnosti, sem tam je potřeba je obrátit a protřepat. Skladujeme v temnu a v dobře uzavřené nádobě.
Kořen smetánky, to je také velký pomocník pro tělo. Účinné látky v listech jsou v ještě větší míře zastoupeny v kořeni. Jeho účinky ocení určitě žlučníkáři a lidé s horším trávením vůbec. Podporuje produkci žluči a celkově má příznivý vliv na trávení. Používá se i na léčení zánětlivých onemocnění žaludku. Další úžasná služba našemu tělu je jistě schopnost detoxikace. Tady by měli zbystřit všichni kuřáci, konzumenti alkoholu či jakýchkoli drog. Pampeliška pomáhá tělo zbavovat jedů a toxinů, které se v nás usazují právě při výše jmenovaných aktivitách. Je to to pravé pohlazení pro čističky našeho těla, játra a ledviny. Ale také pro slinivku břišní. Protože snižuje hladinu krevního cukru, lidé s cukrovkou by se s ní měli rychle skamarádit. A co teprv její schopnost snižování cholesterolu v krvi.. A dobrá zpráva pro tlakaře, tahle kytička snižuje krevní tlak. Nesmíme zapomenout na nemoci kloubů, jako je revmatizmus, dna či jiné neduhy. Účinné látky ve smetánce lékařské zabraňují degeneraci kloubů a chrupavek a posilují celý stavební aparát těla.
Sběr a zpracování kořene je časově trochu náročnější, než je tomu u listů, ale vynaložená energie se nám několikanásobně vrátí zpět. Nejvhodnější doba pro sklizeň kořene je jaro, a pak podzim. Kořen vydolujeme ze země, pořádně opereme a očistíme, nakrájíme na kousky a sušíme venku ve stínu nebo v dobře větrané místnosti. Pro skladování kořene je důležité hlavně sucho, aby nezplesnivěl, to znamená v dobře uzavřené nádobě.
Recepty:
květ - med/sirup: 400 plně rozkvetlých květů pampelišky bez stonků zalijeme 1,5 litrem vody, přidáme 2 citróny nakrájené na plátky a povaříme 10 minut. Necháme odstát 24 hodin, pak přecedíme přes plátno, do výluhu přidáme 1,5 kg cukru, pozvolna vaříme na mírném ohni 1-2 hodiny (pokud chceme hustší med, vaříme i déle). Ještě horké nalijeme do sklenic a obrátíme dnem vzhůru.
list - čaj: 1/4 hrnku čerstvých nebo 1 vrchovatou čajovou lžičku sušených listů zalijeme horkou vodou a necháme 5 min louhovat.
kořen - čaj: 1 vrchovatou čajovou lžičku sušeného nařezaného kořene krátce povaříme ve 1/4 litru vody a necháme 15 minut vyluhovat (čaj také pomáhá při pálení žáhy, žaludečních a trávicích a ledvinových potížích)
[2006-05-10]
Autor článku Malý zázrak jménem Pampeliška: Michaela Vorlová
Výsledek obrázku pro pampeliška
 
 

 

VITAMÍNY PRO PLEŤ

Protože je sezóna ovoce,můžeme hýčkat svou pleť maskou z darů léta. Na posílení Beta-karotenem je maska z meruněk a mandlí. Merunky rozmačkáme a zahustíme mletými mandlemi.(Nesníst ).Dát na obličej a 20min relaxovat. Pro oživení pleti je maska z jahod a tvarohu. Stejný postup jako u meruňkové. A jak všichni víme,okurka nám plet čistí,tak až budete krájet do salátu,nezapomeňte si kolečkem okurky nebo slupkou otírat obličej.
Výsledek obrázku pro pleťové masky
 

LEVANDULE

Název levandule pochází z latinského lavatio neboli umýt. Levandule byla bylina zasvěcená bohyním Hekaté,Médee a Kirké.. Byla používána k zahánění zla. Čarodějky nazývají levanduli elfím listem.
Látky v této bylině obsažené potlačují růst bakterií a křeče v žaludku. Působí mírně močopudně, upravují střevní činnost při nadýmání a průjmech a stimulují slinivku břišní k vyšší produkci enzymů. Celkově mají dobrý vliv na činnost zažívacích orgánů. Zevně se levandule užívá jako součást mastí při zánětech nervů, revmatismu nebo dně (její silice podporuje prokrvení pokožky), v koupelích ji lze použít na špatně se hojící rány.
V lidovém léčitelství se používá a uplatňuje zejména jako prostředek mírně uklidňující nervy, při neurastenii, bušení srdce, předrážděnosti, migrénách, závratích nebo nespavosti. Plátěný sáček se sušenou levandulí vložený pod polštář podporuje klidný spánek. Nejčastěji se však užívá ve formě nálevu nebo tinktury. Levandule dále pozitivně působí na svalové napětí, na zpomalení procesu stárnutí, přirozenou regeneraci a hojení ran. Brání tvorbě jizev a zjemňuje vrásky. 
Sušená levandule vložená do šatní skříně po sobě zanechá nejen příjemnou vůni, ale také odpudí moly.
SMĚS NA MIGRÉNU:
1 hrst rozmarýnu
1 hrst levandule
1 čajová lžička na 1/4l vody,pijeme 2x denně aspoň 14 dnů.
LEVANDULOVÝ OLEJ:
sklenice
sušená nebo čerstvá levandule
kvalitní olej ( slunečnicový,arganový,možno i olivový,ale hlavně bez ,,vůně")
Sklenici naplníme asi do tří čtvrtin levandulovými květy. Levanduli zalijeme olejem až po okraj a sklenici uzavřeme. Sklenici následně postavíme například na okenní parapet, na slunečné a teplé místo a necháme odstát 3 až 4 týdny. Poté olej přecedíme přes plátýnko či jemné sítko, rozlijeme do tmavších lahviček, dovnitř vložíme větvičku nebo dvě levandule a skladujeme je na temném místě.
Lze je také použít jako léčivý olej při výskytu popálenin, ekzémů. Léčí štípance od komárů, píchnutí od včel a vos. Má zklidňující, antiseptické a protizánětlivé vlastnosti. Může se využít při kašli, při čemž se jemně vmasíruje do hrudníku. Masáž spánků levandulovým olejem pomáhá při bolestech hlavy a při jiných bolestech.
OLEJ NA PLEŤ:
hrst lístků plané růže
hrst květenství levandule
150 ml oleje
Směs zalijeme teplým olejem a necháme 4 týdny stát. Scedíme a dáme do tmavých lahviček.
LEVANDULOVÝ SIRUP:
1,5 kg cukru krystal
50 dkg levandulových větviček(případně květů) 
3 ks citronu 
3 ks celé skořice, 
3/4 vody
Větve opláchneme a dáme do kastrůlku s vodou, přidáme dobře omyté a pokrájené citrony a skořici. Přivedeme k bodu varu a vaříme cca 15 minut. Sundáme z plotny a necháme 24 hodin louhovat. Druhý den výluh scedíme a opět přivedeme k varu a za stálého míchání přisypáváme cukr a vaříme do požadované hustoty. Horký levandulový sirup, chcete-li med, plníme do skleniček, zavíčkujeme a již nezavařujeme.
Výsledek obrázku pro levandule
 

 

TŘEŠNĚ

Třešně jsou bohatým zdrojem minerálů a vitamínů. Tmavší druhy třešní jsou bohatým zdrojem hořčíku, železa, jódu, fosforu, zinku, vápníku, draslíku a křemíku.Z vitamínů obsahují ve významné míře vitamín A či betakaroten, vitamín P, vitamín C, vitamín E, vitamín B.
Mají blahodárný vliv pro lidský organismus, jelikož pomáhají čistit krev, játra a ledviny. Jejich konzumace podporuje vyměšování trávicích šťáv a moči. Konzumace třešní má blahodárný vliv na léčení cukrovky pomocí barviva antokyan, které v laboratorních testech podporovalo produkci inzulínu, a současně fungují i jako antioxidanty. Díky vysokému obsahu jódu mají příznivý vliv na problémy se štítnou žlázou a bolestmi páteře. Díky vysokému podílu vápníku jsou také dobrým zdrojem pro růst kostí a zubů. Pomáhají chránit tělo proti různým druhům zánětů, parodontóze a artritidě.
Jsou vhodným dietním jídlem, jelikož podporují vylučování a tedy jsou doporučovány pro hubnutí.
Sirup z třešní:
1 kg třešní
1/4 l převařené vody
1,5 kg cukru
2 citróny ( 2 g kys. citrónové )
Třešně rozdrtíme,zalijeme vodou,přidáme nakrájené citróny a necháme 24 h stát. Přecedíme,popřípadě doplníme převařenou vodu do 1 l tekutiny ,přisypeme cukr a zahříváme do bodu varu. Ihned stočíme do lahví.
Třešňový džem:
1 kg zralých třešní
1 kg cukru
1 citrón ( popř. pomeranč )
Třešně vypeckujeme,podlijeme 2 lžícemi vody a rozváříme se 1/4 kg cukru,dokud nezměknou. Přisypeme zbytek cukru,šťávu z citrónu a vaříme do zhoustnutí.
Třešňová povidla:
asi 1,5 kg třešní
10 dkg cukru
Třešně rozvaříme doměkka ( i s peckama). Prolisujeme sítem a vaříme za stálého míchání až zhoustnou a objem se odpaříasi na 1/2 hmotnosti třešní.Ke konci přidáme cukr,chvilku povaříme a dáme do sklenic. 
Na 1 kg třešňového protlaku 10 dkg cukru.
Třešňový likér:
Do 3l lahve dáme vrstvy třešní a cukru. Zalijeme rumem nebo vodkou . Zakryjeme celofánem a postavíme na slunné místo. Za 4 týdny přecedíme a dáme do lahví.
 
Výsledek obrázku pro třešně

 

MERUŇKY

Meruňka je jedním z nejrozšířenějších stromů na světě. Pochází ze Severní Číny, kde stále planě roste. Na zpáteční cestě z válečných výprav po Indii ji do Řecka přivezl Alexandr Veliký. Později se dostala do Říma a odtud se její pěstování rozšířilo do celého Středomoří.
Protože meruňky mají nízký obsah kalorií , dají se konzumovat při redukčních dietách. Dále jsou bohaté na alkalické minerální soli, díky čemuž vyvolávají v těle zásaditou reakci. Významné jsou i proto, že obsahují malé množství sodíku a hodně draslíku a jsou bohaté na stopové prvky, jako jsou mangan, fluor, kobalt a bor. Také obsahují velké množství sacharidů (fruktózy a glukózy).
Sušené meruňky jsou dobrým zdrojem proteinů a železa, které je jejich charakteristickým minerálem. Nejdůležitější složkou meruněk, ať už čerstvých nebo sušených, je však betakaroten (provitamin A), díky kterému jsou prospěšné především při těchto onemocněních:
Konzumace meruněk pomáhá udržovat dobrý stav zraku a dává očím jiskru a krásu, které jsou projevem dobrého zdraví. Tento účinek ale není dán jen obsahem provitaminu A, nýbrž i přítomností dalších vitaminů a minerálů, jež zvyšují jeho působení. Meruňky se doporučují v případě suchých spojivek, při jejich chronickém podráždění nebo svědění, ztrátě ostrosti vidění v důsledku atrofie čoček a při šerosleposti. Nejlepších výsledků se dosahuje během meruňkové kúry.
Obsah železa v čerstvých meruňkách není velký, ale v sušených ano. Přestože je množství provitaminu A a železa v meruňkách daleko menší než ve farmaceutických přípravcích, výsledky při pravidelné konzumaci tohoto ovoce jsou při anémii lepší, než by se dalo vzhledem k nevýraznému množství těchto dvou látek předpokládat.
Díky obsahu provitaminu A meruňky zvyšují odolnost proti infekcím. Doporučují se při chronickém zánětu sliznice hltanu, zánětu vedlejších dutin nosních a ekzémech.
Likér ( 1926 ):
1 1/2 kg meruněk
20g celé skořice
2 hřebíčky
1 1/2l vína
1 l vodky
1 kg cukru rozpuštěného v 1/2 l vody
Do skleněné láhve se dají meruňky spolu s kořením,přilije se víno a vodka. Láhev se zazátkuje či přikreje a nechá se na slunci stát 14 dní. Poté se scedí a osladí cukrovým sirupem. Ještě jednou se přefiltruje a s stočí do lahví.
Likér II.:
34 dkg meruněk
340 ml pálenky
35 ml brendy
17 ml rumu
170 ml vody
170 ml cukrového sirupu ( cukrový sirup je vždy 0,5 l vody na 1 kg cukru - svařit )
Meruňky odpeckujeme a rozmačkáme. Drť zalijeme alkoholem a vodou. Necháme v chladu 14 dní stát. Potom scedíme a vylisujeme. Přidáme cukrový sirup,po ustátí likér scedíme a dáme do lahví.
Meruňkový džem:
1 kg meruněk
80 dkg cukru
2 citróny ( nebo 6 g kys.citrónové )
Meruňky nasekáme a dáme do hrnce. Přisypeme 20 dkg cukru a vaříme do kašovité hmoty. Poté přisypeme zbytek cukru a šťávu z citrónů. Vaříme do zhoustnutí. Horké plníme do skleniček,otočíme dnem vzhůru a necháme vychladit.
Sušené meruňky:
Meruňky rozkrojíme na půlky,vložíme do citrónové vody aby 
nezhnědly. Vyjmeme z roztoku. Svaříme 1 l vody s 1 kg cukru,přidáme meruňky a 5 minut povaříme. Sundáme z plotny a ponecháme v roztoku 24 h. Vyjmeme,necháme okapat a sušíme na slunci 4-6 dní nebo v troubě při teplotě 50 st..
Výsledek obrázku pro meruňky
 

 

 

ŠVESTKY

V antické době byly slivoně hojně pěstovány, avšak za léčivý prostředek pro lidské zažívání byly už tehdy považovány jen švestky pravé. Ty mají také nejdelší trvanlivost a jsou nejlépe skladovatelné. 
Obsahují nejen vitamín B12 a biotin, ale celý komplex vitamínů skupiny B. Jednotlivě zastoupené vitamíny řady B zmohou obvykle méně, ale teprve společně je jejich potence v látkové přeměně rovna explozi: Stávají se maximálním stimulátorem v přeměně sacharidů, povzbuzují mentální svěžest i dobré nervy, energii a výkon, podporují schopnost člověka odolávat náporu stresů.
Ze stopových prvků jsou významnými měď a zinek.
Ve slupkách slivoní nacházíme množství nenasycených mastných kyselin, jež brání vysychání buněčných membrán tohoto ovoce a také zabraňují proniknutí bakterií zvenčí do dužniny. Ceníme si i vysokého podílu vlákniny v ovoci, která zbavuje střeva odpadních látek a napomáhá účinnému vyprázdnění se. Švestky jsou vítaným pomocníkem při zácpě.
Sušené švestky:
Omyté švestky se nejdříve suší 3 hodiny na nejnižší teplotu při otevřených dvířkách. Pak se plody nechají zcela vychladnout a znovu se dají sušit do trouby při teplotě 60° na 3,5 hodiny. Pak se opět nechají vychladnout a dosuší se při teplotě 80° Celsia. Správně usušené musí obsahovat trochu vlhkosti a měly by být mírně šťavnaté. Švestky se suší i s peckami!
Švestkový ocet:
0,5 kilogramu zralých švestek
0,5 litru vinného nebo jablečného octa
Švestky umyjeme a vypeckujeme, vložíme je do sklenice se širším hrdlem, přilijeme ocet, lahve uzavřeme a necháme 3 dny na teplém místě. Pak tekutiny z láhve přecedíme a nalijeme ji do lahví se vzduchotěsným uzávěrem. Ocet skladujeme v chladu a temnu.
Klevera:
1 kg švestek
40 dkg cukru
1 celá skořice
2 lžíce octa
5 hřebíčků ( skořici a hřebíčky do plátěného sáčku )
Oprané, vypeckované švestky postavíme na plotnu,podlijeme trochou vody a necháme je několik hodin stát,než pustí šťávu. Potom je vaříme. Když přijdou do varu přidáme cukr,ocet a koření. Vaříme asi 15 minut a horké plníme do sklenic.
Švestkový sirup:
1,5 kg přezrálých švestek
na 1 l šťávy dáme 1,5 kg cukru
2 citróny ( nebo 10g kys.citrónové)
Vylisujeme šťávu a necháme přes plátno odkapat. Do čiré šťávy přidáme cukr a vymačkané citróny. Přivedeme pod bod varu ( do 85st.) a hned sirup plníme do horkých lahví.
Domácí dámská slivovice ( 1926):
1 kg švestek
3 l lihu ( vodky)
30 dkg cukru
Švestky se nechají na stromě do prvních mrazíků ,pak se i s peckami ,,utlukou" a dají se do velké sklenice. Zalijí se lihem,přidá se cukr a sklenici uzavřeme. Za 5 týdnů ,,slivovici" filtrujeme a dáme do lahví.
Marmeláda švestková s broskvemi:
1 kg švestek
1 kg broskví
1 kg práškového cukru
10 hřebíčků,3 kousky skořice ( v plátěném sáčku )
šťáva z 1 citrónu
Ovoce oloupeme,nakrájíme a dáme do hrnce. Přidáme 5 lžic vody,přivedeme k varu a chvilku odpařujeme. Přisypeme cukr,přidáme šťávu a koření. Vaříme do zhoustnutí. Horké plníme do sklenic.
Výsledek obrázku pro švestky
 

 

BYLINKY V KUCHYNI

Mám od vás velké množství dotazů ohledně bylinek v kuchyni. Nebudu zde popisovat jejich pěstování, ale napíši o těch, které používám já. Jsou to vesměs základní druhy, jiné mám na různé neduhy,ale o těch až v sezóně, abych mohla dát i fotky. Bazalka,libeček,saturejka a petržílka chutná i slimákům,takže ty vysazuju skoro každý rok, jinak stačí koupit 1 sazeničku a bylinky se krásně rozrostou. Rozmarýn ale musíme chránit před mrazy.

Zahrada:
Na zahrádce mám vysazené:
Máta - nápoje, sirupy, jogurtové zálivky,sladkosti
Meduňka - sirupy, sladkosti,nápoje, saláty
Bazalka - pomazánky, másla,rajčatové omáčky,mletá masa,těstoviny
Tymián - marinády, ryby,maso,másla,omáčky
Rozmarýn - zelenina, dušená i pečená masa, másla
Levandule - dorty, sladkosti
Oregáno ( Dobromysl ) - omáčky, masa, nádivky
Šalvěj - nádivky, omáčky, vepřové maso
Petržel
Pažitka ( Šnytlík )
Kopr - nakládání zeleniny, pomazánky, zálivky
Estragon - octy, zálivky,nakládání masa
Saturejka - mleté maso, zeleninové saláty,jídla z vajec
Libeček - polévky

V zimě na okně:
Petrželka
Pažitka
Bazalka
Oregáno
Rozmarýn
Medvědí česnek

Je na každém z vás,jaké bylinky máte v oblibě a kde je podle chuti použijete. Během jara používám ze zahrady do salátu kopřivy, listy smetanky,sedmikrásky....záleží, co je pro vás dostupné. Postupně od jara začnu přidávat zase recepty na sirupy, medy ( jsou zde také, ale budu dělat nové, tak nebudete muset hledat ) a recepty s použitím těchto bylinek.

 

Výsledek obrázku pro bylinky v kuchyni recepty ze šumavské vesnice

 

ŠÍPKY

ŠÍPKOVÝ LIKÉR

50 dkg šípků
kůra z 1 citronu
1 lžíce rozinek
2 hřebíčky
4 kuličky nového koření
2 celé skořice
1 l vodky
Do vodky dáme suroviny,necháme 14 dní v teple odležet, poté scedíme a smícháme s cukrovým roztokem ( svaříme 25 dkg cukru se 1/4 l vody).

ŠÍPKOVÁ MARMELÁDA

1,5 kg šípků
1 l vody
50 dkg cukru
1 lžička mleté skořice
5 g kys. citronové

Šípky podrtíme a svaříme s vodou. Přepasírujeme a smícháme s cukrem. Vaříme do zhoustnutí. Před koncem dáme skořici a kys.citronovou. Dáme do skleniček, zavřeme, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladit.

ŠÍPKOVÝ SIRUP

1 kg šípků
35 dkg cukru 
1 l vody 
2 citrony

Šípky podrtíme, zalijeme vroucí vodou, přikrájíme citrony a necháme přes noc stát. Druhý den scedíme a šípky ještě přepasírujeme. Přidáme cukr a přivedeme k bodu varu. Hned plníme do lahví.

Související obrázek